13. 1. 2007
Rozhovor pro magazín Práva
Ve chvíli, kdy Strana zelených nominovala na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (69), nastal poprask. Jeho jméno nenechalo nikoho lhostejným, od médií až po hlavu státu.
On sám se dívá na humbuk kolem sebe s nadhledem daným životní zkušeností, rodinnou tradicí i hlubokou vírou. Když se ho zeptáte, kde mu je nejlépe, řekne, že v lese. Majitel několika hradů, zámků a paláců tvrdí, že se nejvíc cítí doma v nijak honosné jednopatrové usedlosti uprostřed křivoklátských lesů.
* Kde jste doma?
Tady v Dřevíči.
* Jedna z vašich četných restitucí?
Kdepak. Ten dům jsem v roce 1991 koupil. Díky Saddámu Husajnovi.
* Jak to?
Když tehdy začala válka v Zálivu a my jsme se jako Československo připojili, přišlo několik varování, že bude spáchán atentát na prezidenta. Podnikla se spousta bezpečnostních opatření a já jako kancléř jsem žádal, aby se hlídalo, zda nějaký cizinec nebude chtít koupit nebo pronajmout objekt v okruhu 20 kilometrů od zámku v Lánech. Přišla informace, že 13 kilometrů od Lán chce nějaká zahraniční společnost koupit osamělý dům v lese. Ukázalo se, že to je jedna rakouská společnost, která tam uvažuje zřídit hotel, snad hodinový. To by jistě prezidenta neohrozilo, ale stejně jsem se jel na ten objekt podívat. Bylo to takhle v zimě. Na první pohled jsem se do toho domu zamiloval a rozhodl jsem se ho sám koupit. Dva a půl roku jsem na něm pracoval, protože byl úplně zničený dřevomorkou. Je tu nový krov, nové podlahy, všechno.
* Orlík za svůj domov nepovažujete?
To je dětství. Šťastný kus života s rodiči. Ale dneska nemůžu bydlet v obrovském hradě, na to nejsou finanční možnosti.
* A váš vídeňský domov?
Ten je taky důležitý. Tam mám rodinu.
* Váhal jste velmi nad nabídkou stát se ministrem zahraničí?
Musela být objasněna jedna věc. Řekl jsem Martinu Bursíkovi, že nikdy nebudu kandidovat proti jednomu z mých nejlepších kamarádů Sašovi Vondrovi. Jsem i kmotrem jeho syna. Ubezpečil mě, že tomu tak není, že v koaličních jednáních toto ministerstvo připadlo zeleným. Volal jsem Sašovi a ten řekl: Prosím tě, vem to.
* Těšíte se do Černínského paláce?
Jsem zvědavý.
* Jaký budete ministr?
Doufám, že ne trapný.
* Překvapila vás negativní reakce prezidenta na vaši nominaci, nebo jste to čekal?
Nečekal jsem, že bude tak silná.
* Považoval jste za velké zadostiučinění, s jakou vehemencí se média a různé osobnosti v nich za vás postavily?
Řeknu vám upřímně, že mě výroky o mně moc nezajímají. Ano, zaznamenal jsem mnohé články, které ke mně byly velice vlídné, kdo ale ví, do jaké míry bylo jejich účelem mě bránit a do jaké pozlobit pana prezidenta…
* Považujete Václava Klause za dobrého prezidenta?
Nebudu mluvit o Václavu Klausovi. Pro mě to je hlava státu a jako ministr zahraničí budu muského set s hlavou státu dobře spolupracovat. Jsem konzervativní člověk a měl bych rád prezidenta v úctě. Takže odpusťte, ale nebudu se o něm vyjadřovat.
* Ve vaší obraně šel exprezident Havel tak daleko, že vás označil za možného prezidentmě kandidáta v roce 2008. Co vy na to?
Předpokládám, že po krátkém období ministrování z politické scény vymizím a stávající pan prezident bude mít ještě druhé období. A vzhledem k tomu, že jsem ještě starší než on, to pak nebude aktuální.
* Přesto se zeptám: Chtěl byste být českým prezidentem?
To je, jako kdybyste se mě zeptala, co bych udělal, kdyby se do zamilovala naše česká Miss World. Obojí velice hezké, ale krajně nepravděpodobné.
* Nepravděpodobné neznamená nemožné.
Nikdy jsem se tou myšlenkou nezabýval. Kdyby taková situace nastala, asi bych se někam stáhl a zpytoval svědomí, zda jsem na to vhodný, jaké výhody a nevýhody by to přineslo této zemi.
* Budete teď velmi zaměstnaný muž: ministr, senátor za Prahu 6…
Nejsem jediný člen vlády, který byl a je v Senátu. Jde to skloubit dohromady. Nemůžu být samozřejmě funkcionářem v nějakém výboru.
* K tomu ještě spravujete obrovský majetek.
Už ne. To jsem všechno předal synovi. S tím se už trápit nebudu.
* Budete dobrým státním úředníkem?
Úředník bych byl s odpuštěním mizernej, na to já nemám. Ministr je ale úřední činitel, nikoli úředník. To se musí odlišit.
* Na ministerský post vás nominovala Strana zelených. Jaký k ní máte vztah?
Jako ke všem politickým stranám - slabý. Nicméně uvažování zelených mi je v mnohém blízké už z toho důvodu, že jako lesník mám k přírodě blízko a vidím, jaké škody jsme tu v posledních desetiletích na přírodě napáchali. V konkrétních otázkách můžeme mít odlišné názory. Několik základních úvah však s nimi sdílím. Zejména to, že se musíme zamýšlet nad tím, jak zajistit přežití této krásné země.
* V čem si podle vás nejvíc podřezáváme větev?
V zacházení s vodou a s odpady, ve strašném plýtvání energiemi. Podíváte-li se na spotřebu energií v zemích s daleko vyšším HDP, než máme my, a na spotřebu u nás, tak je cosi shnilého…
* Jaký máte vztah k premiéru Topolánkovi?
Příliš ho zatím neznám. Všichni partneři, kteří s ním jednali, ho chválili, že jedná naprosto otevřeně a nikoho nepodrazil. Což je u politika vzácná vlastnost.
* Co říkáte patáliím v jeho soukromém životě?
Když před dvěma tisíci lety přivedli k Ježíšovi cizoložnici, že má být podle zákona ukamenována, řekl: kdo je bez viny, ať hodí první kámen. Mně do toho nic není, já nechci soudit, protože bych nechtěl sám být souzen.
* A jak tedy vypadá váš soukromý život? Je poněkud omezený. Od té doby, co žiji v Čechách, tu jsem většinou sám. Rodinný život je spíš víkendový.
* Vy jste, pokud vím, rozvedený.
Ano, ale s manželkou žijeme ve Vídni v jednom domě, já v přízemí, ona v prvním patře, takže k sobě nemáme daleko. Máme taky spolu tři děti a společná vnoučata.
* Co by nás ovšem mělo zajímat, jsou vaše pohledy na ty bolavější zahraničněpolitické problémy, na které narazíte. Třeba americká základna na našem území.
Na to je třeba se ještě podrobně podívat: co vyplývá z našich povinností spojence, jaké by to pro nás mělo důsledky, jaký statut by tu měla.
* Jaký názor zastáváte vy?
Můj názor je spíš ano, ale než se to podrobně prozkoumá, není to názor definitivní.
* A co Temelín?
Ta celá věc je spíš důsledkem rakouské vnitřní politiky než existence temelínské jaderné elektrárny. Ve střední Evropě rásvým di využíváme sousedů, abychom si vyřizovali vnitropolitické účty. Svědčí o tom ostatně i polemika kolem mé osoby. Říkal jsem rakouským přátelům, že v ní nejde o vztahy s Rakouskem, ale o naše české politické intriky. Totéž platí o Temelínu. Český stát má své podstatné zájmy a Temelín k nim patří. Rakušané by neměli vyhrožovat žalobami, ale věcně a zdvořile říct, co by chtěli dělat jinak, a o tom by se měli bavit odborníci. Do toho nebudu v žádném případě zasahovat. Pro naši zahraniční politiku to ani nepovažuji za zásadní problém.
* Tuším, že něco podobného mi řeknete i o Benešových dekretech.
Ministr zahraničí má dělat s odpuštěním zahraniční politiku, není povolán být českým historikem a zabývat se něčím, co bylo před šedesáti lety. To je čistě otázka historiků.
* Kterou českou vlastnost nesnášíte?
Na nějaké národní vlastnosti nevěřím. Poměr pitomců a chytrých, podvodníků a počestných je ve všech národech zhruba stejný. Něco jiného jsou jisté vzorce chování. Tady mi šel odjakživa na nervy český mindrák. Když jsem třeba šel v Rakousku s otcem na nějakou krajanskou oslavu, tak nám říkali: To je od vás tak hezké, že se za nás nestydíte. Jako by být Čechem byla ostuda. S tím tak trochu souvisí tendence jednat v předklonu.
* Jakou známku byste dal české politické kultuře?
O kultuře bohužel moc mluvit nemůžeme. Hlavně mi vadí ta strašná korupce a to, že to našim lidem moc nevadí. To mě pobuřuje nejvíc. Kolik afér se už provalilo a nic.
* Koho považujete za největšího Čecha?
Asi Komenského. Protože přišel se skutečně novými myšlenkami. Předběhl svou dobu a na staletí ovlivnil výchovu po celém světě. Sympatický mi je i charakterem.
* Kým byste obsadil druhé a třetí místo? Vždycky jsem obdivoval Karla Havlíčka Borovského, protože se vymykal tehdejší české společnosti a viděl náš národ velice střízlivě. Velmi zajímavou osobností, kterou ovšem zapíráme, je maršál Radecký, jeden z největších vojevůdců 19. století. Pochází ze staré české rodiny, narodil se kousek od Sedlčan, Čech jako Brno, ale protože sloužil Rakousku, tak jsme ho do našeho Pantheonu nevzali. Neodpovídá představám, jaké jsme si sami o sobě udělali.
* Kterého českého spisovatele si nejvíc vážíte?
Ivana Jirouse neboli Magora. Mám rád jeho básně i dopisy. Velkou úctu mám k Jaroslavu Durychovi.
* Jakou roli sehrává ve vašem životě katolická víra?
Velikou.
* V čem vám pomáhá, v čem naopak život komplikuje?
Kdybych měl žít opravdu tak, jak mi víra přikazuje, tak by mi to život velice komplikovalo.
* Chodíte ke zpovědi?
Samozřejmě. Člověka to přinejmenším nutí i o sobě a svých slabostech přemýšlet.
* Prozraďte vaši největší slabost?
To byste ráda napsala, že jo?
* O tom nepochybujte.
Napište, že všechna pokušení, která existují.
* V jakém jazyce se modlíte?
Česky, celý život.
